Projekt Vltavské filharmonie, nového pražského koncertního sálu poblíž stanice metra Vltavská, se dostává do obrátek nejen na straně přípravy, ale i výdajů. V současné době se celkové náklady na projekt a úpravy okolí odhadují celkem na 12,6 miliardy korun bez DPH
Přitom ještě před dvěma roky se v souvislosti s Vltavskou filharmonií mluvilo o částce 4,9 miliardy bez DPH. Nyní to je 9,4 miliardy bez DPH jen na stavbu samotnou, k čemuž je třeba ještě přičíst 3,2 miliardy bez DPH na úpravy jejího okolí. Jen projektová dokumentace vyjde na jednu miliardu. Jde o stavbu hlavního města Prahy, z jakých zdrojů ji chce metropole financovat, však zatím není zcela jasné. Podle náměstka Petra Hlaváčka se vložené vysoké náklady hlavnímu městu vrátí.
„Hodnota 4,9 miliardy je původní, indikativní odhad stavebních nákladů za budovu, bez řešení veřejných prostor, bez externalit. Odhad byl vytvořen na základě benchmarku obdobných projektů za posledních dvacet let,“ zdůvodnila serveru Lidovky.cz rozdíl mezi ciframi tisková mluvčí projektu Vltavské filharmonie Adéla Kovářová.
Vltavská filharmonie
Myšlenka na Vltavskou filharmonii vznikla před třinácti lety s cílem postavit v Praze moderní koncertní budovu, která by doplnila dva historické koncertní sály v Obecním domě a Rudolfinu. Filharmonie má zároveň oživit Holešovice a brownfield v okolí Vltavské, kde má v budoucnu vyrůst nová čtvrť pro 25 tisíc lidí.
Budova bude sídlem dvou orchestrů – České filharmonie a Symfonického orchestru hlavního města Prahy FOK. Obě tělesa tu najdou rezidenční prostory a zázemí pro vzdělávací programy. V budově vznikne také hudební oddělení a kreativní hub Městské knihovny v Praze, pro návštěvníky bude sloužit kavárna a střešní restaurace. Otevřeno bude celodenně.
Co se hudby týče, filharmonie bude mít tři sály – koncertní pro 1800 diváků, menší pro komorní hudbu s kapacitou 500 míst a multifunkční pro ostatní žánry a typy akcí s kapacitou až 700 osob.
Budovu s geometrií stoupající od Vltavy k panoramatu Prahy s kolonádami a terasami navrhlo dánské architektonické studio BIG. Ateliér vede Bjarke Ingels, pobočky má v Kodani, Londýně, New Yorku, Barceloně a Šen-čenu. BIG je známý například stavbou kodaňské spalovny odpadu Amager Bakke, která funguje zároveň jako sjezdovka pro lyžaře, LEGO Housem v dánském Billundu připomínající kostky stavebnice, budovou Dánského muzea mořeplavby nebo obytným komplexem VIA 57 West na Manhattanu v New Yorku.
Akustiku sálů dostal na starosti japonský ateliér Nagata Acoustics, podle jehož návrhů vznikly desítky filharmonií ve světě.
Generálním projektantem je česká společnost AFRY CZ, která musí například vyřešit, jak stavbu napojit na všechny druhy dopravy v okolí, tedy na metro, tramvaje, auta, autobusy, taxi, kola, přívoz i vlak.
Externalitami jsou myšleny například úpravy nábřeží, vestibulu metra, komplexní dopravní řešení a podobně. Zpřesnění stavebních nákladů má být známo po dokončení podrobné architektonické studie, která detailně rozpracuje ideu vítězného návrhu. Na něm pracuje prestižní dánské architektonické studio Bjarke Ingels Group – BIG.
„Projekt Vltavská filharmonie je aktuálně ve fázi 2 – dopracování architektonické studie a zpracování projektové dokumentace, která je odhadována na období do roku 2026,“ dodala Kovářová. Podle internetových stránek projektu by se stavět mělo začít v roce 2027, hotovo by pak mělo být v roce 2031.
Jako Sazka aréna
Pražský primátor Bohuslav Svoboda (ODS) odpovědi na otázky ohledně nárůstu ceny a možností financování přenechal svému náměstkovi Petru Hlavačkovi (STAN), který je největším prosazovatelem projektu.
„Vltavská filharmonie bude symbolem Prahy 21. století. Bude svatostánkem hudby, která je společným jazykem pro lidi, kteří jinak mluví jazyky různými, a do hlavního města přivede řadu ekonomických příležitostí i umělců, kteří tu prozatím nemohli účinkovat kvůli technickým omezením ve starších koncertních sálech,“ řekl serveru Lidovky.cz Hlaváček. Budova filharmonie má být koncipovaná tak, aby byla otevřená 24 hodin denně, sedm dní v týdnu. Počítá se se pořádáním workshopů, dětských programů a podobně, lidé budou moci využívat kavárny nebo restauraci.
Zdroje serveru Lidovky.cz z magistrátu hovoří o tom, že i když jsou náklady na výstavbu prostoru filharmonie enormní, nikdo ze současné pražské koalice se proti nim nebude výrazně stavět. V sázce je totiž soudržnost koalice, která je již nyní poměrně křehká. Ovšem dva na sobě nezávislé hlasy přirovnaly projekt k případu bývalé Sazka arény, dnes O2 areny v pražské Libni, který společnost Sazka přivedl k bankrotu. A připomínají, že nejde pouze o náklady na realizaci, ale také na provoz a údržbu. Ty prý mají potenciál výrazně zatížit další politické reprezentace hlavního města.
Podle Hlaváčka se však už při plánování projektu počítalo s propočty týkajícími se návratnosti. „Zkušenosti ze světa nám říkají, že stavby tohoto typu si na sebe vždy vydělaly a svým domácím městům přinášejí pozitivní efekt nejen na kulturu, ale i na hospodářství. Počítá se s tím, že za deset let výstavby a následných deset let provozu získáme do veřejných rozpočtů minimálně devět miliard korun zpět jen na daních a odvodech. A další příjmy přinese Praze i České republice zvýšený turismus,“ vyčíslil Hlaváček.
Předseda zastupitelského klubu ANO Patrik Nacher serveru Lidovky.cz sdělil, že na jedné straně je příznivcem toho, aby se Praha rozvíjela a vznikaly zde další architektonické vrstvy. Z toho pohledu tedy projekt Vltavské filharmonie podporuje. Na straně druhé ho prý irituje situace, kdy se dá politická podpora nějakému takovému projektu, někdo to začne považovat za bianco šek a náklady začnou extrémně narůstat, až začnou být neakceptovatelné i vzhledem k jiným městským prioritám.
„Neumím před Pražany obhájit to, že by jedna budova stála přes deset miliard, a zároveň jsme kvůli tomu museli pozdržet výstavby a investice do infrastruktury, jako je například Městský okruh, metro D nebo nové tramvajové linky. A ani to dělat nebudu,“ upozornil Nacher.
Jsme pro, ale...
Předseda klubu zastupitelů SPD Milan Urban ze své profese architekta a urbanisty zase přirovnává Vltavskou filharmonii ke stavbě skleníku Fata Morgana v Botanické zahradě v Troji. „V závěru se konečná cena klidně vyšplhá na sedmi i desetinásobek původního odhadu,“ sdělil serveru Lidovky.cz. Praha si bude podle něj brát bankovní úvěr nebo vydá dluhopisy a to je prý cesta do pekel. „Přitom projekt není třeba, máme Obecní dům, Rudolfinum a další umělecké sály po celé Praze. Hlavní město má roční rozpočet přes 110 miliard korun. Kam tyto miliardy jdou, jsou utráceny na správném místě? Procentuálně investiční výdaje již řadu let klesají…,“ dodal.
10 fotografií
Stavbu naopak velmi podporuje starosta městské části Praha 7, na jejímž území má Vltavská filharmonie stát, Jan Čižinský (Praha Sobě). „Důležité je věnovat patřičnou péči i okolí filharmonie včetně širšího dopravního řešení, aby i kolem vlastní budovy vznikl hezký prostor. Konkrétně mám na mysli nejen pěší a automobilovou dopravu v bezprostřední blízkosti, ale i tramvajové spojení mezi Veletržní a Dělnickou ulicí a také dobudování severního výstupu z metra Vltavská,“ řekl serveru Lidovky.cz.
Stavby tohoto typu jsou podle něj vždy nákladná záležitost. Proto Praha Sobě prý již v minulém volebním období na náměstka Hlaváčka apelovala, aby dojednal finanční spoluúčast ze strany státu a případně soukromých investorů. Jen tak se údajně může podařit projekt zdárně a brzy realizovat.
„Současně v minulém volebním období dojednal náš Pavel Vyhnánek, jakožto náměstek primátora pro finance a rozpočet, úvěr na stavbu metra D u Evropské investiční banky. Ten úvěr je tak výhodný, že by se městu vyplatil, i kdyby ty peníze měly jen ležet na účtu. Stávající vedení města ale v dotažení zatím příliš nepokročilo, což komplikuje nejen stavbu metra D, ale i všechny ostatní investiční akce,“ dodal Čižinský.
